Jak trénujeme jazýčky

Nedílnou součástí přípravy dětí na školu je rozvoj komunikačních schopností. Proto do přípravné třídy přijde každý den na jednu hodinu speciální pedagožka logopedka. Do přípravné třídy docházejí děti s odkladem školní docházky a děti pětileté s doporučením PPP, u nichž je rozvoj řeči v nějaké míře oslaben. Nejde jen o dyslálii (nesprávnou výslovnost jedné, častěji však více hlásek: L, R, Ř, sykavek, často i K a CH), které si všimne každý. Často jde o opožděný vývoj řeči, artikulační neobratnost, malou slovní zásobu, specifické asimilace, v poslední době také přicházejí děti s dysfázií.

Protože každé dítě je jiné, přizpůsobujeme tomu i metody a formy nápravy. Na začátku lekce pracujeme společně na rozvoji pohyblivosti řečových orgánů. A protože je to dlouhodobá a úmorná práce, snažíme si to všelijak zpříjemnit. Takže cvičíme jazýček s bonbónky nebo burizonky, cviky jsme si hezky pojmenovali: co je koníček, kolotoč, gorilka, most, jak se čistí zoubky jazykem, jak syčí had, ví každé dítě v přípravce. Na dechová cvičení máme peříčka, bublifuk nebo foukací míčky. Společně se učíme básničky, metodou Elkonina trénujeme fonematický sluch, jehož rozvoj pomůže dětem při výuce čtení v 1. třídě. V další části hodiny pracuje paní učitelka s dětmi individuálně na nápravě artikulace, vyvozujeme a fixujeme výslovnost hlásek. Zbytek skupiny rozvíjí s paní asistentkou slovní zásobu, rozděluje slova na slabiky, určuje první hlásku ve slovech, hledá protiklady, trénuje množné číslo a skloňování, užívání předložek.

Pro děti je to hra, na mluvení se těší. A to ani nevědí, jak důležitou práci pro sebe a svoje další vzdělání a uplatnění v životě tím dělají.

(Lenka Machová)