Vánoce, Vánoce přicházejí…

Z adventního kalendáře zmizely všechny balíčky s bonbóny, které nám ukazovaly, kolik dní nám ještě zbývá do Vánoc. Třída je krásně vyzdobená, voní jehličí, světýlka na stromečku svítí, svíčky krásně voní a navozují atmosféru Vánoc. Na slavnostně prostřeném stole lákají chlebíčky a cukroví k ochutnání. Nejraději bychom běželi ke stromečku a vrhli se na dárečky, ale paní učitelka řekla, že nejlepší je to těšení, tak to ještě chvíli vydržíme a povídáme si o tom, jak to bylo s narozením Ježíše, proč nosí dárečky, jaké vánoční zvyky dodržujeme doma. Rozkrojíme jablíčko a hvězdička v něm nám dává naději, že příští rok budeme hodně zdraví. Lodičky ze skořápek krásně plují a většinou se drží u břehu, takže věští pokračování kamarádění mezi námi. A ještě to stvrdíme slavnostním přípitkem.  Proč má paní učitelka v očích slzičku? Vždyť ta přání od dětí, abychom spolu dál kamarádili, abychom chodili rádi do školy, abychom byli zdraví, byla tak hezká. Ještě zazpívat Veselé vánoční hody, Půjdem spolu do Betléma a Narodil se Kristus Pán. S koledami nám do srdcí padá slavnostní nálada. Tak krásné Vánoce a v novém roce hodně kamarádů ve škole, hezké známky a hlavně těšení se do školy…

(Lenka Machová)