1. stupeň na návštěvě v SVČ Tanvald

Letošní zima se zatím teda moc nepovedla. Venku je sychravo, místo sněhu jen bláto, místo vloček jen kapky deště. Sluníčko se stále schovává za kupou mraků. Už už to vypadalo, že se do SVČ Tanvald svezeme vlakem. Pak v nás ale zvítězil sportovní duch a počasí se umoudřilo, tak jsme vyrazili naší oblíbenou cestou kolem Kamenice, takže jsme do Tanvaldu dorazili pěkně vyběhaní. Pro většinu z nás to byla první návštěva Klubu her SVČ. A mají to tam opravdu nááádherné. Tolik her, tolik krásných hraček, takové příjemné prostředí a milé paní učitelky. Ty pro nás připravily program. Ve výtvarné dílničce jsme si vyrobili krmítko pro ptáčky, v literární části jsme si o zimě aspoň zahráli pohádku. A že jsme byli hodní, mohli jsme si nakonec ještě za odměnu chvíli hrát. Ani se nám odtud nechtělo. Ale paní učitelka nás lákala, že na nás ve škole čeká ještě překvapení. No, kdo by odolal! A bylo to překvapení opravdu velkolepé. Před dveřmi školní kuchyňky stačilo nasát vzduch a už se nám sbíhaly sliny. A což teprve, když se otevřely dveře. Starší spolužáci tady nádherně prostřeli. Slavnostní tabule, až se tajil dech. A ještě palačinka a ovocná limonáda na přípitek. A že bylo pátek třináctého, nesly se přípitky ve znamení štěstí, zdraví, opatrnosti na cestě. Ale došlo i na přípitek na zvolení dobrého prezidenta. A pak že pátek třináctého nešťastný je den! My ho teda měli úžasný.

(Lenka Machová)